Jdi na obsah Jdi na menu
 


Složitější zapojení elektronické pojistky

6. 8. 2011

Následující elektronická pojistka umožňuje použitím klasických šuplíkových součástek konstrukci precizní ochrany před účinky nadproudu i nadpětí. Obvod tak umožňuje ochranu drahých elektronických přístrojů připojených například k nekvalitnímu napájecímu zdroji, palubní sítě automobilu a podobně.

Jakmile obvod zaznamená překonání nastavených mezí, dojde k trvalému odpojení zátěže. Následně je potřeba obvod manuálně resetovat stiskem tlačítka. Jak mezní proud, tak i maximální napětí je přitom možné nastavit v širokém rozsahu.

 

1.gif

 


Za běžných provozních podmínek je stabilizátor IO1 (TL431) vypnut, neboť má na svém řídícím vstupu R napětí z děliče R3, R5 menší než 2,5 V (například při 12V je to zhruba 1,5V). Neprotéká jím žádný proud, čímž je zcela uzavřen tranzistor T3 a rezistorem R9 je otevřen výkonový tranzistor T4. V tomto stavu tedy může elektronickou pojistkou protékat proud do zátěže.

 

Jakmile však odebíraný proud překročí takovou mez, kdy na rezistoru R6 dojde k úbytku napětí zhruba 0,6 V, dojde k otevření tranzistoru T2. Velikost odporu R6 tedy určuje mezní vypínací proud nadproudové ochrany a je určen podle Ohmova zákona. S hodnotou uvedenou ve schématu, tedy 6,8 ohmů je vypínací proud zhruba 100 mA například pro 1 A by měl mít rezistor R6 hodnotu přibližně 0,6 ohmů.

Jakmile tedy dojde k překročení mezního proudu, dojde k otevření tranzistoru T2 a zvýšení napětí na rezistoru R3. Tím bude následně zvýšena hodnota napětí i na regulačním vstupu obvodu IO1 nad 2,5V, při kterých začíná obvod IO1 regulovat. V tomto stavu obvodem IO1 (tedy mezi piny C, A) začne protékat takový proud, aby napětí na těchto pinech bylo stabilních 2,54 V. To však sníží napětí na bázi tranzistoru T3, čímž dojde k jeho otevření a následnému uzavření T4 a tedy odpojení zátěže. Dioda D2 zajistí zachování tohoto stavu i v případě, kdy již do odpojené zátěže neteče žádný proud.
Před dalším použitím elektronické pojistky je potřeba stisknout tlačítko Tl1, čímž dojde k resetu a znovu sepnutí tranzistoru T4.

Druhou funkcí pojistky je ochrana před účinky příliš vysokého napětí, které by se mohlo v případě poruchy objevit na výstupních svorkách zdroje. Funkce přepěťové ochrany vychází z hodnot rezistorů R3 a především pak R5, který v případě hodnoty uvedených ve schématu (tedy 62k) určuje vypínací napětí zhruba 18V.
Funkce je přitom taková, že jakmile začne stoupat napětí na vstupních svorkách elektronické pojistky nad takovou úroveň, při které je hodnota napětí na rezistoru R3 zhruba 2,5V, začne se opět spouštět stabilizace obvodu IO1. Následuje proces jako v případě nadproudu - stabilizací obvodem IO1 dojde k poklesu napětí na bázi T3 a následně uzavření výkonového T4. Dioda D2 i v tomto případě zajistí následné setrvání v tomto stavu i v případě odeznění nadpětí a je potřeba resetovat pojistku tlačítkem Tl1.

Hodnota rezistoru R5, určujícího mezní vypínací napětí pojistky je spočtena spolu s R3 jako odporový dělič pro napětí 2,54V na R3.

3.gif


2.gif

 

 
 

Seznam součástek

R1,R2,R9       220k

R3,R4,R7       10k

R5             62k (viz text)

R6             6R8 (viz text)

R8             47k

C1             1u

C2             100n

D1             ZD 5V6

D2             1N4148

T1             BC337

T2,T3          BC327

T4             IRF9530

IO1            TL431

Tl1            PB1720

Zapojení převzato z http://pandatron.cz/?806&precizni_elektronicka_pojistka

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Pojistka

(Olda, 24. 4. 2014 12:09)

Ahoj, tak jsem si ubastlil regulovatelný zdroj ATX 3-16V (TL494) a rozhodl jsem se pro tuto pojistku, desku už mám, jen sehnat stabilizátor a mosfet.

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA